12.5.2007

21. března 2008 v 9:17 | Dia |  Domči deníček
Ráno mě všichni členové rodiny vítali. Já jsem se na ně dívala a natahovala jsem hlavu. To všem připadalo roztomilé. Celé dopoledne jsem jen prospala, nic jsem ani nechtěla jíst. Opoledne to už ale bylo trochu jinak. To jsem ožila a vyváděla různé lumpárny. Moje krušné chvíle začaly tím, že jsem vylézala na vršek kokosu, který mi slouží jako úkryt. Jenomže jsem vždycky, když se mi povedlo tam vylézt, přišla Dia a sundala. Zlobila se na mě trošku, protože se bála, že spadnu a bude mě to bolet. Potom jsem to už vzdala, nebavilo mě to. Měli tedy ode mě na chvíli klid. Jentak jsem si lezla, jedla apod. Potom jsem ale spadla na záda. Nikdo neviděl, jak se to stalo, že jsem spadla. Přišla Dia a hned mě dala na bříško. Ležela jsem tam jako bez života... Vyhládlo mi, proto jsem se zase dala do jídla. Měla jsem jitrocelové listy a mlíčí. To mám ráda. Tak takhle skončily moje - pro mě zábavné - chvíle. Radši jsem si zalezla a spala.
Vaše želvička Domča
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skv Skv | E-mail | Web | 29. března 2012 v 15:18 | Reagovat

Hustyyyy, to teda jo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama